|
|
Cytokinové sítě a jejich dopad na imunitní profil pacientů s akutní myeloidní leukémií (AML)
Ptáček, Antonín ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Fišer, Karel (oponent)
Akutní myeloidní leukémie (AML) je maligní hematologické onemocnění projevující se expanzí blastů v kostní dřeni a do periferní krve. Imunitní systém chrání tělo před leukémií odstraňováním transformovaných buněk. V AML jsou ale schopnosti imunitních buněk ovlivněny jak přímým kontaktem mezi leukemickými a efektorovými buňkami, tak cytokiny, metabolity a dalšími solubilními proteiny, které spolu s buňkami tvoří specifické mikroprostředí AML. Efekty cytokinů a dalších solubilních molekul v mikroprostředí AML nejsou zatím dostatečně popsány. Tato práce měla za cíl optimalizovat a zavést panel pro multiparametrickou průtokovou cytometrii pro měření buněčných populací a zavést multiparametrické testy hladin cytokinů, chemokinů a dalších solubilních proteinů v plazmě. Dalším cílem pak bylo pomocí těchto metod charakterizovat frekvence a funkční fenotyp buněčných populací a hladiny solubilních proteinů v mikroprostředí AML a popsat jejich vliv na závažnost onemocnění a celkové přežití pacientů. Pokusili jsme se také nalézt nové biomarkery imunitního úniku leukemických buněk. U pacientů jsme pozorovali supresivní mikroprostředí s aberantními hladinami solubilních receptorů a dalších proteinů. Toto mikroprostředí pak bylo odlišné v jednotlivých prognostických skupinách, do kterých byli pacienti rozděleni....
|
|
|
The role of the interaction of LCK with CD4/CD8 coreceptors
Cesneková, Michaela ; Štěpánek, Ondřej (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
LCK kináza zásadne reguluje T bunkovú signalizáciu a interaguje s CD4 a CD8 koreceptormi, ktoré sú nevyhnutné pre vývoj T buniek a diferenciáciu na ich dve základné línie. Úloha koreceptorov, rovnako ako úloha ich väzby na LCK je stále diskutabilná, napriek tomu, že je študovaná už desaťročia. Cieľom tejto diplomovej práce je objasniť dôležitosť väzby LCK s koreceptormi v signalizácii a vývoji CD8+ T buniek a adresovať význam serínových aminokyselinových zbytkov v endocytóze CD4 sprostredkovanej kinázou LCK. Na skúmanie tejto problematiky sme použili rôzne varianty LCK s mutáciami na mieste väzby s koreceptormi alebo v katalytickej doméne, exprimované v myšiach a v bunkových líniách. Ako prvé sme testovali kinázovú aktivitu LCK. V druhej časti sme ukázali, že CD8 má ako závislú tak nezávislú funkciu od väzby s LCK. Potom sme skúmali neskorú fázu vývoja CD8+ T buniek a zistili sme, že neprítomnosť LCK-CD8 interakcie sa na fenotype buniek prejavuje len veľmi málo. Ovplyvňuje totiž len CD8+ tymocyty po pozitívnej selekcii a len ich odpoveď na nízkoafinitný antigén. Nakoniec sme ukázali, že CD4 koreceptor s troma mutáciami serínových zbytkov na alanínové je rovnako závislý na väzbe s LCK ako prirodzená forma CD4. Naša práca vrhá nové svetlo na problematiku väzby LCK s koreceptormi a podčiarkuje jej...
|
|
|
Role of CD8- and CD4-Lck interactions in the signaling and development of T cells.
Horková, Veronika
Adaptivní imunitní odpověď hraje klíčovou roli v udržení rovnováhy organismu. T buňky díky obrovskému repertoáru T-buněčných receptorů (TCR) velice citlivě rozlišují mezi tělu vlastními a cizími antigeny. Ačkoliv již máme celkem dobrou představu o tom, jak T buňky získávají optimální TCR repertoár a jak funguje jejich signální aparát, mnoho aspektů těchto procesů je stále nejasných. Cílem této disertační práce je rozšíření znalostí o fungování T-buněčné signalizace, se zaměřením na úlohu interakce TCR koreceptorů s kinázou LCK, která se specificky vyskytuje v lymfocytech. Předchozí výzkum ukázal, že interakce koreceptorů s LCK kinázou reguluje mnohé aspekty vývoje a signalizace T buněk. V první části této práce jsme pozorovali dynamickou změnu stechiometrie této interakce v průběhu vývoje T lymfocytů. Tato dynamika se překvapivě výrazně liší u CD4 a CD8 koreceptoru. Naše výsledky naznačují, že odlišná dynamika koreceptor-LCK interakce vyústí v selekci více auto-reaktivního TCR repertoáru u CD8+ T buněk. Když se navíc vysoko auto-reaktivní T buňky dostanou do periferie, v důsledku silných homeostatických signálů diferencují do více tolerogenního fenotypu, podobného paměťovým T buňkám. Abychom jednoznačně prokázali roli interakce koreceptoru s LCK, vyvinuli jsme myší genetický model s LCK neschopnou...
|
|
|
Role of CD8- and CD4-Lck interactions in the signaling and development of T cells.
Horková, Veronika ; Štěpánek, Ondřej (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Hons, Miroslav (oponent)
Adaptivní imunitní odpověď hraje klíčovou roli v udržení rovnováhy organismu. T buňky díky obrovskému repertoáru T-buněčných receptorů (TCR) velice citlivě rozlišují mezi tělu vlastními a cizími antigeny. Ačkoliv již máme celkem dobrou představu o tom, jak T buňky získávají optimální TCR repertoár a jak funguje jejich signální aparát, mnoho aspektů těchto procesů je stále nejasných. Cílem této disertační práce je rozšíření znalostí o fungování T-buněčné signalizace, se zaměřením na úlohu interakce TCR koreceptorů s kinázou LCK, která se specificky vyskytuje v lymfocytech. Předchozí výzkum ukázal, že interakce koreceptorů s LCK kinázou reguluje mnohé aspekty vývoje a signalizace T buněk. V první části této práce jsme pozorovali dynamickou změnu stechiometrie této interakce v průběhu vývoje T lymfocytů. Tato dynamika se překvapivě výrazně liší u CD4 a CD8 koreceptoru. Naše výsledky naznačují, že odlišná dynamika koreceptor-LCK interakce vyústí v selekci více auto-reaktivního TCR repertoáru u CD8+ T buněk. Když se navíc vysoko auto-reaktivní T buňky dostanou do periferie, v důsledku silných homeostatických signálů diferencují do více tolerogenního fenotypu, podobného paměťovým T buňkám. Abychom jednoznačně prokázali roli interakce koreceptoru s LCK, vyvinuli jsme myší genetický model s LCK neschopnou...
|
|
|
The development of swine B cells and the role of gama delta T lymphocytes in immunization of naive immune system.
Štěpánová, Kateřina
Souhrn v češtině Proces lymfogeneze u prasat zůstává stále do značné míry nejasný. I když některé práce naznačují, že prasata patří do skupiny zvířat, která využívají pro vývoj B buněk ileální Peyrovy pláty (IPP), jiné práce ukazují na možnost, že B lymfopoéza probíhá během života v kostní dřeni. Rozdělení B lymfocytů u prasat do funkčních subpopulací je také stále velmi omezené. Narozdíl od myší nebo lidí může dosahovat podíl γδ T lymfocytů u prasat i více než 70 % z celkového počtu T buněk, stejně je tomu u ostatních přežvýkavců a také například u ptáků. Cílem této práce bylo přispět k porozumění výše zmíněných rozdílností v imunitě prasat a objasnit tato témata. Naše výsledky vyvracejí zavedené paradigma, že IPP u prasat fungují jako primární lymfatický orgán pro vývoj B lymfocytů na antigenech nezávislým způsobem. Naopak se podařilo prokázat, že kostní dřeň plně umožňuje vývoj B lymfocytů a zůstává aktivní minimálně po stejnou dobu, po jakou se předpokládalo, že lymfopoéza probíhá v IPP. Tato práce také umožnila odlišení funkčně odlišných populací prasečích periferních B lymfocytů a ukázala, že molekula CD21 se může na B buňkách vyskytovat v několika různých formách v závislosti na stavu B buněk. Dalším výsledkem této práce je odlišení dvou funkčně odlišných linií γδ T buněk, které mají různé funkce a...
|
|
|
The development of swine B cells and the role of gama delta T lymphocytes in immunization of naive immune system.
Štěpánová, Kateřina
Souhrn v češtině Proces lymfogeneze u prasat zůstává stále do značné míry nejasný. I když některé práce naznačují, že prasata patří do skupiny zvířat, která využívají pro vývoj B buněk ileální Peyrovy pláty (IPP), jiné práce ukazují na možnost, že B lymfopoéza probíhá během života v kostní dřeni. Rozdělení B lymfocytů u prasat do funkčních subpopulací je také stále velmi omezené. Narozdíl od myší nebo lidí může dosahovat podíl γδ T lymfocytů u prasat i více než 70 % z celkového počtu T buněk, stejně je tomu u ostatních přežvýkavců a také například u ptáků. Cílem této práce bylo přispět k porozumění výše zmíněných rozdílností v imunitě prasat a objasnit tato témata. Naše výsledky vyvracejí zavedené paradigma, že IPP u prasat fungují jako primární lymfatický orgán pro vývoj B lymfocytů na antigenech nezávislým způsobem. Naopak se podařilo prokázat, že kostní dřeň plně umožňuje vývoj B lymfocytů a zůstává aktivní minimálně po stejnou dobu, po jakou se předpokládalo, že lymfopoéza probíhá v IPP. Tato práce také umožnila odlišení funkčně odlišných populací prasečích periferních B lymfocytů a ukázala, že molekula CD21 se může na B buňkách vyskytovat v několika různých formách v závislosti na stavu B buněk. Dalším výsledkem této práce je odlišení dvou funkčně odlišných linií γδ T buněk, které mají různé funkce a...
|
|
|
The development of swine B cells and the role of gama delta T lymphocytes in immunization of naive immune system.
Štěpánová, Kateřina ; Šinkora, Marek (vedoucí práce) ; Macela, Aleš (oponent) ; Faldyna, Martin (oponent)
Souhrn v češtině Proces lymfogeneze u prasat zůstává stále do značné míry nejasný. I když některé práce naznačují, že prasata patří do skupiny zvířat, která využívají pro vývoj B buněk ileální Peyrovy pláty (IPP), jiné práce ukazují na možnost, že B lymfopoéza probíhá během života v kostní dřeni. Rozdělení B lymfocytů u prasat do funkčních subpopulací je také stále velmi omezené. Narozdíl od myší nebo lidí může dosahovat podíl γδ T lymfocytů u prasat i více než 70 % z celkového počtu T buněk, stejně je tomu u ostatních přežvýkavců a také například u ptáků. Cílem této práce bylo přispět k porozumění výše zmíněných rozdílností v imunitě prasat a objasnit tato témata. Naše výsledky vyvracejí zavedené paradigma, že IPP u prasat fungují jako primární lymfatický orgán pro vývoj B lymfocytů na antigenech nezávislým způsobem. Naopak se podařilo prokázat, že kostní dřeň plně umožňuje vývoj B lymfocytů a zůstává aktivní minimálně po stejnou dobu, po jakou se předpokládalo, že lymfopoéza probíhá v IPP. Tato práce také umožnila odlišení funkčně odlišných populací prasečích periferních B lymfocytů a ukázala, že molekula CD21 se může na B buňkách vyskytovat v několika různých formách v závislosti na stavu B buněk. Dalším výsledkem této práce je odlišení dvou funkčně odlišných linií γδ T buněk, které mají různé funkce a...
|
host ::
RSS.